a.c.dupin: Zhruba polovina lékařské biofyziky je skutečně obecně na nic, protože jde buď o obsolentní či okrajové věci (některé diagnostické či terapeutické perly typu kontaktní termografie, biologické účinky zrychlení a beztíže), překonané poznatky udržované tradicí (biologické účinky soft laserů, biologické účinky slabých magnetických polí - ve skutečnosti veškeré žádné) nebo dohánění toho, co jste měli znát ze středoškolské fyziky a chemie (struktura hmoty, chemické vazby).

Některé věci se ale hodí v dalším studiu a tím nepřímo v praxi, např.:
- elektrochemie se hodí na fyziologii k akčním potenciálům
- osmotické jevy mají velký význam mj. ve fyziologii buňky, patofyziologii dehydratace, patofyziologii průjmů, omezeních infúzní terapie,...
- znalost principů přístrojů je obecně nezbytnou podmínkou ke správnému použití
- základní přehled o působení fyzikálních faktorů na živé systémy je nejlepší pojistkou, jak si nenechat věšet bulíky na nos s takovými "vynálezy" jako jsou např. elektroakupunktura nebo biorezonance

Pokud jde o mě (jsem neurolog dělající si na BFÚ PhD), tak mi v biofyzice naopak řada věcí chyběla, ale to by musela být na dva semestry a byla by postrachem horším než anatomie