Prázdnivá praxe - peklo nebo ráj?

2 týdny chirurgie a 2 týdny interna aneb jak zabít měsíc času, který byste rádi věnovali někomu/něčemu jinému... Kam jít na praxi? Po čtyřech letech studia jsem měla fakultek už plný zuby, a tak jsem si domluvila praxi v menších nemocnicích, jedna byla v Brně (sice to není fakultka, ale pořád to byla dost velká nemocnice), jedna blízko mého bydliště (malinká okresní, měla celkem pouze 3 oddělení). V Brně jsem strávila 14 dní na chirurgii.... a bylo to peklo. Možná jsem byla lehce hyperexcitovaná, protože jsem měla velká očekávání - konečně zažiju pravou chirurgii a třeba mi něco ukážou, ne? No, vyšlo to úplně nastejno s fakultkou, jediný rozdíl byl, že jsme tam byla na praxi jako medička sama - dalo se lépe schovat nebo zdrhnout :-(

Naproti tomu interna byl hotový ráj, dokonce jsem začala přemýšlet o interně jako budoucím oboru, až tak moc mě to pozitivně ovlivnilo (ale toho papírování) :-) Malá nemocnice, ale přesto poměrně velké oddělení (40 lůžek) s nedostatkem lékařů, takže všichni byli rádi, že jsme spolu s dalším studentem přiložili ruce k dílu. Měla jsem na starosti vlastní pacienty (2 pokoje!), "vedla" jsem jejich léčbu, indikovala vyšetření, psala příjmy, propuštění, medikaci apod. Každé ráno jsem si je na malé vizitě sama vyšetřila, dopoledne příp. odreferovala na velké vizitě a takhle tam  velice rychle uteklo těch 14 dní, až jsem si říkala, že to bylo krátké. Nemusíte se bát, nikoho jsem nepoškodila/nezabila, vždy bylo všechno děláno po konzultacích se skutečnými lékaři, kteří to vždycky museli podepsat, ale aspoň jsem měla pocit, že něco dělám a oni brali v potaz, že malou vizitu už zvládnu sama a odebírání anamnézy už kontrovalat nemusí :-) Strašně fajn byl taky vděk pacientů aneb paní doktorko, ty nové léky zabraly, hned to bolí míň! Na druhou stranu to bylo interní oddělení, kde byl průměrný věk hospitalizovaných 75 let, takže "mi" zemřel i nějaký ten pacient. Ale s tímto člověk prostě musí počítat a myslím, že je dobře, že jsem se s tím potkala ještě jako student.

Zamyšlení na závěr:
Vzhledem k tomu, že u nás se prakticky celá interna učí až v 5. ročníku, myslím si, že by bylo lepší, kdybysme tu praxi měli až po páťáku. Občas jsem si připadla hloupě, když jsem něco "jasného" nevěděla, ale vymlouvat se pořád na to, že jsme internu ještě neměla (a propedeutiku už zapomněla) mi bylo blbý.