Nedávno jsem viděla díl Grey's Anatomy, kde se Meredith a George chodí vzpamatovat k miminům... A před chvilkou jsem narazila na tenhle dokonalej obrázek, tak tím se asi budu uklidňovat, protože je neuvěřitelně roztomilej a rozhodně mi dává zapomenout na to, že mi zase hoří za zadkem (hahaha...). Však se koukněte...

Pacienti jsou různí, ale je s nimi legrace. Stejně jako s lékaři. Většinou. Následující historky jsou různě sesbírané od kolegů-mediků, lékařů, sestřiček nebo někde přečtené. Můžou a nemusí se zakládat na pravdě, ale zaručeně mne pobavily. Časem, až zase nějaké získám, přidám další.

Už od poslední zkoušky jsem byla cela natěšená na třeťák - je to přece zlomový rok a pak hurá na stáže do nemocnic, navíc jako příjemný bonus si máte koupit fonendoskop. No ale to jsem si pěkně naběhla, jak si mám sakra nějaký vybrat? Nejsem z doktorské rodiny, ani nikdo z širší rodiny nepracuje ve zdravotnictví, a tak jsem nemohla o

Vstupem do třetího ročníku začíná fáze, kdy sice ještě pořád převládají teoretické předmety, ale začínáte přičuchat i ke klinické práci. S křížkem po funuse se vám pokusím shrnout všechny předměty.

Lékařská mikrobiologie

Jeden ze tří předmětů, který je v pátém semestru zakončen zkouškou. Praktika pokračují stejným způsobem jako na jaře, témata jsou však více

Ano, je to tak. Je to diagnosa a zatím tedy nevím, jak příznivá je prognosa ;-) Začala jsem svůj druhý týden praxe a na 100 % umím zatím 3 věci:

Ještě vám ani neoschl inkoust v indexu na poslední zapsané známce z prváku a už přemýšlíte, jaké to bude ve druháku, že? Jo, to znám. Zimní zkouškové mě ale tak vyčerpalo, že jsem se nemohla měsíc pořádně zakousnout do nového učiva. Prostě se mi děsně nechtělo. Ale nakonec jsem (snad) našla ztracenou motivaci a chuť učit se. A už zase si nedokážu představit, že bych studovala něco jiného! Tak jaký teda ten druhák byl?

Teprve nám sice začali prázdniny, ale ale my jsme všichni strašně moc znalostí chtiví, ne? Kdybyste chtěli vědět, jaké zdroje jsem používala a co mi stačila/nestačilo, směle čtěte dál.

Mám před sebou poslední zkoušku tohoto semestru i celého ročníku. To hlavní už mám za sebou a můžu se těšit do třeťáku, ale byla to teda pěkná fuška. Starší a zkušenější říkali, že druhák je u nás celkem drsný, ale stejně pořád doufáte, že vás chtějí jenom strašit.
Zkouškové nám oficiálně začalo červnem, ale musím se přiznat, že jsem vzdala pokusy o pilnost a svědomitost už na začátku května

Nějak jsem upadla do letargie a stále se nemůžu vyhrabat ven. Zkouškové mě nějak vyčerpalo, a prostě nedokážu dělat nic pořádnýho. Zlatá stará dobrá prokrastinace, tam jsem (když už nic) měla blbej pocit, že nic nedělám. Tohle jsem nedávno viděla na netu, a docela to vystihuje moji momentální situaci:

Všem, kteří mi drželi palce děkuji. Bylo to opravdu potřeba. Naštěstí se mi však podařilo uprchnout ze spárů všech růžovo-fialových fleků a úspěšně jsem završila boj se třetím semestrem. Od té chvíle, co jsem opustila histologický ústav, jenom spím. Takže jdu zase úspěšně pokračovat a užít si ten necelý týden prázdnin, který mi byl dopřán.

Oj, jak já se těším na další semestr, doma se nějak začínám nudit :-) Asi ta přemíra spánku.

P.S.: Tímto zdravím "jamedika". Štěstí rozhodně pomáhá! Posílám ti várku, co mi zbyla ;-)