Jak prožít a přežít druhák

Ještě vám ani neoschl inkoust v indexu na poslední zapsané známce z prváku a už přemýšlíte, jaké to bude ve druháku, že? Jo, to znám. Zimní zkouškové mě ale tak vyčerpalo, že jsem se nemohla měsíc pořádně zakousnout do nového učiva. Prostě se mi děsně nechtělo. Ale nakonec jsem (snad) našla ztracenou motivaci a chuť učit se. A už zase si nedokážu představit, že bych studovala něco jiného! Tak jaký teda ten druhák byl?

Na podzim jsem byla ohromena, jak málo zapsaných předmětů mám. V rozvrhu byly docela velký díry, vypadalo to, že si užiju docela dost volna. Jenom vypadalo. Navíc jsem pro jistotu najela na krizový plán Co když neudělám ani anatomii, ani histologii? Zuřivě jsem jeden den počítala počet kreditů za semestr bez anatomie, za semestr bez histologie, bez obou zkoušek, předpokládané součty podzim + předchozí jaro atd. Nakonec mi to vyšlo tak, že jsem si pro jistotu zapsala výběrové přednášky z embryologie. Sice za to byly jenom 2 kredity, ale lepší než pak skončit s tím, že mě vyhodí, protože mi chybí jeden... Výběrové přednášky pak byly super, lepší než regulérní přednášky z histoly. Všem doporučuju si pořádně zkontrolovat počty kreditů - raději počítejte s tou nejhorší variantou! Po podzimním semestru opustili náš kruh 3 lidé, protože měli málo kreditů...

Na zkoušky z anatomie a histologie je každá rada drahá. Zatím jsem přišla jenom na: učte se! Všude kolují různé drby/fámy/pomluvy a všichni se jich vždycky bojíme, ale zatím na žádné zkoušce se mi nestalo, že by se ke mně někdo choval nepatřičně, nespravedlivě mě známkoval nebo mi dokonce nadával do blbců. Většinou jsem naopak byla překvapena, jak milí zkoušející byli. Trochu nepříjemná byla histologie -  ale chápu, že když za dopoledne někdo vyzkouší 10 lidí, tak už je prostě taky z těch našich keců unavenej a nemá náladu rozdávat cukrbliky na všechny strany. (Pozn. znalce - Buďte hodní a milý na pány v kosťárně, můžou pro vás mít spoustu dobrých rad a informací.)

V mém případě se nepotvrdila ani hrozivá pověst fyziologie. Já jsem měla fyziologii ráda, protože to (konečně!) nebylo o strohém memorování a představivosti, ale na řadu přišla chladná logika a všechno prostě dávalo smysl. Na fyziologii vám na otázku Proč? odpoví (většinou) jednoznačně. Žádné protože tady tomu chlapíkovi to přišlo jako dobrý nápad pojmenovat to po sobě. Nesnažte se učit fyziologii nazpaměť, nemá to cenu. Jednou položenou otázkou Proč? to zkoušející zjistí a rozhodně se jim to nebude líbit.

Nevím, tento ročník utekl hrozně rychle. Nějak jsem si ani nevšimla a už jsem za sebou měla anatomii a histologii. Potom přišla jakýsi moje vnitřní krize a než jsem se otřepala už jsem zase skládala zkoušky. Občas jsem měla pocit, že jedu ve vlaku, kterému selhaly brzdy a já se řítím ani nevím kam. No, ale teď už jsem se zase našla, jsem ráda, že studuju to, co studuju. Těším se do třeťáku, i když vím, že všechny dosavadní zkoušky byly jenom přípravou na patolu a patfyz. Ale co? Zvládli to jiné, zvládnu to taky, ne?

Teď to nejdůležitější: Když se na poprvé nějaká zkouška nepodaří, nezoufejte. Dobrý lékař neznamená lékař s červeným diplomem! A nezapomeňte žít - kafe/hospoda/víkend na výletě vás nezabije, odpočívat je třeba pravidelně. Hned má člověk pak větší chuť do učení a všechno mu nepřipadá beznadějné (vlastní zkušenost :-)
 

P.S.: Zapomněla jsem na něco, máte dotaz? Klidně napište do komentářů/návštěvní knihy, pokud budu vědět, odpovím