Medickavbrne | Dozvuky 3. ročníku

Žiju, všechny choroby, které jsem si diagnostikovala, jako zázrakem zmizely po úspěšné zkoušce z patoly a mozek mě zatím neopustil! Třikrát hurá prázdninám. Hurá! Hurá! Hurá!

Už je to děsně dlouho, co jsem si poslední zkoušce - patole - oddechla a zahájila prázdninový režim. Takhle s odstupem můžu říct, že ten třeťák nebyl tak špatnej... ale teď se mi to mluví, ještě před třemi týdny jsem prožívala infarktové stavy pokaždé, když jsem si spočítala dny (a pak hodiny) do zkoušky a počet zbývajících otázek. Dokonce se mi podařilo do těžce nabitého zkouškového vměstnat i obě propedeutiky a přidat celé 4 dny zkouškového k prázdninám. Chvilku jsem si připadala jako Wonder Woman, než jsem zjistila, že existují i studenti, co všechny čtyři zkoušky zvládli extremně rychle a ještě před koncem června se váleli u moře! Safra, jak jsem jim záviděla...

Já jsem začínala patfyzem. Moje oblíbené - dobře se mi to četlo, relativně dobře se mi to pamatovalo a stihla jsem si to projít čtyřikrát - to se mi snad u žádné jiné zkoušky nepodařilo. Prostě to je strašně fajn učení a byla to i moc příjemná zkouška. Dlouhá, jak na čekání, tak na zkoušení, ale příjemná. Spíš než zkoušení to byl dialog o dané problematice.

Patola to bylo něco jiného. Já se prostě strašně nerada učím telefonní seznamy - a výčet některých chorob mi ho dost připomínal. A hlavně to jsou všichni patologové takoví ješité? Proč by jinak někdo pojmenovával nějakou nemoc Handova-Schüllerova-Christianova? Nebo proboha všechny ty názvy těch buněk, inkluzí a různých tělísek? To je na mrtvici... Před zkouškou se mi taky zdálo o glomerulonefritidách... A to ani nemluvím o všech těch chorobách, které jsem si diagnostikovala... Jaká je pravděpodobnost, že mě během jednoho týdne osobně navštíví osteosarkom, leukémie, sclerosis multiplex, hluboká žilní trombóza a benigní hyperplázie prostaty? Učit se to nonstop ještě o týden víc, tak fakt začnu věřit, že tam tu prostatu někde schovanou mám... Myslím, že by se měl Povýšil v té šílené bichli zmínit o syndromu zkoušky z patologie, protože si myslím, že každý rok postihne 99,99 % studentů 3. ročníku a nikde o tom není ani zmínka :-) Samotná zkouška byla taky fajn, zkoušející jsou rozumní a je jim jasné, že si nebudete pamatovat všechny chlapíky, kteří po sobě pojmenovali glykogenózy, a mikroskopické detaily vyžadují minimálně (ať žije TBC uzlík!) a zaměřují se hlavně na kliniku...

Jinými slovy třeťák je za mnou a kromě obřích černých kruhů pod očima a desítek skvrn od kafe na všech možných i nemožných místech snad nezanechal žádné nežádoucí účinky :-)