V poslední době jsem viděla spoustu článků, o tom, jak si udělat harmonogram, aby člověk uspěl u zkoušek. A o různých technikách učení a tak. Tak jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o mou "strategii".
Jsem organizovaný chaotik. To znamená, že se všude válí stohy papírů, učebnic a dalšího nutného bordelu, který je perfektně organizován. Dokud někdo nepřijde a nepřesune nějaký ten papír o pár milimetrů. Stejný organizovaný chaos panuje i v mé přípravě na jakoukoliv zkoušku. Přesně vím, v jakém časovém harmonogramu bych měla co stihnout, ale vždycky někdo nebo něco přijde a o mililimetr ho posune. V prváku jsem z toho šílela. Chápete, ne? Jsem o několik otázek pozadu, vždyť to nemám šanci stihnout! Ještě teď si pamatuju, jak jsem se v noci budila hrůzou, že tu biofyziku nestihnu a že mě vyhodí. Nevyhodili. Stres opadl a začal na novo před další zkouškou. Před anatomií jem nemohla usnout dřív, než jsem si zopakovala nějakou náhodně vybranou kapilu. Znáte to, ležíte v posteli, chce se vám spát, ale víte, že se musíte učit. Zhasnete a začnete si opakovat, protože tím se ujistíte, že jste se neučili celý den zbytečně a že si to všechno pamatujete. Dneska už je to vtipné, ale ta panika, když jsem si nemohla vzpomenout na všechny větve a. maxillaris a zuřivě jsem je hledala v jednu ránu v Páčovi, abych zjistila, že si je vlastně pamatuju! Teď mi asi nebudete věřit, ale občas mi ten adrenalin z nevědomosti následovaný obří úlevou chybí. Nevím, jak se to stalo, ale nějak jsem otupěla a hromada zkouškových otázek a málo času už ve mě stres nevyvolá. A tak poslední harmonogram (který jsem samozřejně nedodržela) jsem měla právě na tu anatomii. Na co si taky dělat plány, které jsou k ničemu? Zbytečná práce navíc :-)
Moje speciální technika učení je taky velmi jednoduchá. Žádnou nemám. Stejně jako 99 % lidí si musím sednout na zadek a učit se, učit se, učit se. Vlastním pouze jednu barvu zvýrazňovače (žlutou) a učení se vypisováním a přepisováním jsem vzdala už kdysi dávno při pohledu na ty tlusté bichle (au, úplně cítím tu bolest v ruce, kterou bych měla).
A jak to vypadá v den D? Nikdy si s sebou netahám učení na poslední zopakování (akorát bych se zděsila, co všechno nevím) a držím se svých 5 pravidel:
1. Nepanikař!
2. Mysli!
3. Mysli!
4. Mysli!
5. Zkoušející má vždycky pravdu!
Na závěr malá statistika:
počet složených zkoušek: 25
počet zbývajících zkoušek: 6
počet státnic: 5
Jsem v poslední době nějaká sentimentální. Příští rok touto dobou už budu znát termíny státnic a zkušební komise. Sakra, toto letí.
P.S.: Vykašlete se na nějaký blbý články o tom, jak se učit/neučit radši se fakt učte. Po svým :-)