Anatomie

Anatomie je v Brně třísemestrální předmět (díky bohu!). Když jsem na náš anatomák vstupovala poprvé, byla jsem strašně zvědavá, jak všechno bude probíhat. Naše skupina vyhrála naprosto úžasnou cvičicí. Vždycky nám odpověděla na jakýkoliv stupidní dotaz, a pokud jsme chtěli (a my chtěli často), řekla nám toho daleko víc než základ a přidala vždycky nějaké zajímavosti a vtípky ;-)

Celý první semestr je ve znamení kostí, kloubů a svalů. Takže se na nás šlo hezky "zlehka". První přednáška byla velice zajímavá, protože mi přišlo, že jsem vůbec nic nechápala. Já na střední neměla latinu, a tak jsem si myslela, že je to tím. Ale když jsem se pak později podělila o svoje zkušenosti, všichni na tom byli úplně stejně - i ti s latinou. Náš první úkol zněl jasně - naučit se na seminář celou osovou kostru. Asi vám nemusím říkat, že jsme všichni mysleli, že se to nedá zvládnout. Teď s láskou vzpomínáme, jak jsme na to měli celý týden a ještě jsme u toho zvládli zkouknout nějaký film nebo zajít na kafe. :-D

Od anatomáku je docela hezké, že první semestr máme pouze za docházku. Tedy žádné stresy, jestli napíšeme test apod. I přesto nás však čekalo přezkoušení z kostí a kloubů zhruba v polovině listopadu. Za toto zkoušení dostanete dílčí známku, která se vám zapíše do karty, ale pokud potom u zkoušky v třetím semestru nemáte problém, vůbec nevadí, když tam máte F. Akorát vám to přidělá vrásky na čele a máte z toho špatné spaní (tedy ti, co mají svědomí ). Od suchých kostí a trošku mokrých kloubů, se pak dostaneme ke svalům - to už se dostaneme k mokrým a realistickým preparátům. Je naprosto normální, když vám ve skupině někdo omdlí - u nás to nevzládla jedna dívčina, ve vedlejší skupině dokonce dvě. Není to nic hrozného, všichni si zvykli.

Štěpán Šafránek se nejvíc bál zkoušky z anatomie, my se zatím nebojíme. Třetí semestr je daleko a první velká zkouška z biofyziky nám přivodila strachů zatím mnohem víc. Ale už teď je mi jasné, jak budu ve třetím semestru celá zbědovaná vzpomínat na biofyziku jako na "děsně těžkou" zkoušku. Ale takový je úděl mediků - když už si myslíme, že něco strašného je za námi, vždycky se objeví ještě něco horšího před námi. :-)