Nad tímhle článkem přemýšlím celou věčnost. Pořád mažu, co jsem napsala, a zase píšu znova. Střídavě v dobrém vzpomínám na super stáže, které se mi líbily, a vztekám se nad promarněným časem na jiných. Mám naši fakultu ráda a vím, že se snaží vyhovět připomínkám studentům, ale prostě někdy nefunguje všechno, tak jak by mělo...

Aneb jak se ztrapnit rychle, bezpečně a opakovaně.

Nevím, čím to je, ale nedávno jsem se nějakým zázrakem ocitla ve škatulce "paní doktorka". Za ty tři roky jsem zvyklá na všechny možné varianty oslovení od spolužáků, učitelů i pacientů. Hej ty, vy v tom modrém, kolegyně, sestři, slečno... vyberte si. Na všechny tyhle oslovení zareaguju. No ale v poslední době se přidalo oslovení paní doktorko. Má to však jeden háček. Prostě na to nereaguju. Vůbec, ani když to několikrát zopakujete...

Je to děs, jak ten čas neuvěřitelně letí. Není to tak dávno, co jsem chvátala na první klinickou stáž a teď už mi zbývají jen 2 a čtvrťák je za mnou. Co zatím bylo nejlepší a nejhorší?

Jo, je to tak. Mám za sebou úspěšně zkoušku z farmakologie... a světe div se, byl to strašně fajn pokec... Fakt. Za chvilku mi určitě přestanete věřit, protože mám pocit, že tu o všech zkouškách píšu, jak byly fajn a super, ale to je ta pozkoušková euforie... což zrovna nevysvětluje tenhle případ, protože už se 3 týdny válím... No nic, jak ta farma teda vypadá?

Úspěšné ukončení třetího ročníku je vstupenkou do světa klinické výuky. Výuka probíhá v různě dlouhách blocích - týden, dva. Některé zkoušky je možné skládat hned po absolvování bloku nebo přednášek. Jsme zvědavá, jak to bude probíhat. Na co se můžu letos těšit? Farmakologie, chirurgie, propedeutika v neurologii, zobrazovací metody, infekční, klinická genetika, ortopedie a rehabilitace, pediatrie,