Nějak jsem upadla do letargie a stále se nemůžu vyhrabat ven. Zkouškové mě nějak vyčerpalo, a prostě nedokážu dělat nic pořádnýho. Zlatá stará dobrá prokrastinace, tam jsem (když už nic) měla blbej pocit, že nic nedělám. Tohle jsem nedávno viděla na netu, a docela to vystihuje moji momentální situaci:

Všem, kteří mi drželi palce děkuji. Bylo to opravdu potřeba. Naštěstí se mi však podařilo uprchnout ze spárů všech růžovo-fialových fleků a úspěšně jsem završila boj se třetím semestrem. Od té chvíle, co jsem opustila histologický ústav, jenom spím. Takže jdu zase úspěšně pokračovat a užít si ten necelý týden prázdnin, který mi byl dopřán.

Oj, jak já se těším na další semestr, doma se nějak začínám nudit :-) Asi ta přemíra spánku.

P.S.: Tímto zdravím "jamedika". Štěstí rozhodně pomáhá! Posílám ti várku, co mi zbyla ;-)

Jen jsem se chtěla podělit o bezva studijní video do embryologie.

P.S.: Vypadá to, že si zkoušku z histoly a embryoly střihnu až v létě, já totiž vůbec nic neumím. :-(

Už nemůžu pít kafe. Už ho nemůžu ani vidět. A taky čaj. A vůbec se mi už nechce učit. Ale úkol č. 1 - udělat zkoušku z anatomie je splněn! A napoprvé :-)

Musím říct, že ještě dva dny po zkoušce mi koloval adrenalin v krvi. Samotná zkouška však byla velice příjemná, zejména díky zkoušející, kterou budu chválit kudy budu chodit :-) Byla sice přísná, ale přátelská. Vyzkoušela mě ze všeho,

Jde to se mnou z kopce. Moje tělo si začíná zvykat na pravidelný přísun kofeinu. Kdybych mohla, začnu si ho podávat intravenózně.

Člověk strašně rychle zapomíná. Vše, co jsem se kdysi pečlivě učila na přezkoušení z kostí, je fuč. Asi se to překrylo růžovofialovou barvou.

Každou středu přicházím na anatomii nadšená, jak jsem se všechno hezky naučila. A každou středu z ní odcházím

Jsem alergická na růžovou, fialovou a růžovofialovou. Díky, histolo. Fialová byla moje oblíbená barva!

Výběrové přednášky z embryologie a teratologie mi první přednášku daly víc, než veškeré pokusy o totéž na normální přednášce. A pak, že to nejde! Jen ta kontrola prezence vy mohla být líp organizována.

Měla bych začíst číst sylaby - proč se na seminář z anatomie pokaždé naučím

Je to špatný. Vypadá to, že se budu muset začít učit. Zase. Tak jsem si tento týden udělala ještě volnější. Naposled. Koukla jsem do Mahenovy knihovny a nostalgicky přejela všechnu tu beletrii, kterou si jednou chci přečíst... Podívala jsem se na stránky svého oblíbeného lyžařského střediska, kam letos (snad poprvé v životě) nepojedu. Koupila jsem si boty, abych v zimě nezmrzla, a zakázala jsem

Začátek semestru nám klepe na dveře, a tak jsem se rozhodla přidat ještě jeden článek, než se roztočí ten kolotoč povinností. Tentokrát vám trošku usnadním orientaci v kampusu a na krásné mapce (zdroj zde) vám ukážu nejdůležitější body pro 1. ročník. Nemusíte se bát. Kampus sice na první pohled vypadá jako bludiště, ale brzo si zvyknete a budete si tam připadat jako doma. Já po 14 dnech bloudila už jenom při výstupu z knihovny, když jsem zapomněla, kde je levá a kde pravá ;-)

Univerzitní kampus je krásný a veliký. Univerzitní knihovna je taky krásná a obrovská. A já ji střídavě miluju a nenávidím.