Nepiju alkohol. Teda vlastně piju, ale maximálně dvakrát nebo třikrát do roka. A to už musí být  "sláva". Co mě ovšem nebaví - nebaví mě neustále vysvětlovat, že nepiju. Co je komu sakra do toho? Je to moje věc. Každému jsem vždycky sdělila, že nepiju. Přesto mě všichni začali hned přemlouvat, ať si dám. Kdybych chtěla, tak si snad řeknu, ne? Nejsem malé dítě, které se bojí zeptat....

... a já se asi zblázním. Všichni maturanti nastupující do prvního semestru medicíny v Brně si teď povinně někam poznamenají:

V Brně se vyučuje pouze angličtina, na jiný cizí jazyk nemáte v rámci LF nárok.

První pomoc je důležitá. Podle mě by se měla povinně učit na všech oborech, když už ne na středních školách. Většina lidí totiž nemá vůbec páru ani o základní resuscitaci.

... neboli latina.

Biologie na medicíně představuje úplně něco jiného, než si pod tímto pojmem představí průměrný člověk. Aby název předmětu korespondoval s jejím obsahem, bylo by lepší pojmenovat to "Buněčná biologie a genetika se zbytečně podrobnou exkurzí do tajů metod molekulární biologie".

Lékařská chemie je velice příjemný předmět. Žádné zbytečné stresy.

Anatomie je v Brně třísemestrální předmět (díky bohu!). Když jsem na náš anatomák vstupovala poprvé, byla jsem strašně zvědavá, jak všechno bude probíhat.

Jedna z prvních přednášek, které jsem měla, byla z biofyziky. Upřímně řečeno, první přednáška byla také první a poslední, která mě nějak více zaujala. Asi to bylo tím, že jsem ještě byla celá nadšená a natěšená na všechno, co mě čeká.

Vlastně ani nevím, kde se vzala touha jít na medicínu. Vždycky jsme tvrdila, že tam nikdy neskončím. Ale však to znáte - Nikdy neříkej nikdy. ;-)